Obsah

Prašný Újezd

Historie obce Prašný Újezd sahá do roku 1115, kdy měla být darována benediktinům kláštera v Kladrubech. Uvádí se to v tzv. Kladrubském falzu, zakládací listině Kladrubského kláštera, pocházející ze začátku 13.století. Zakládací listina je navíc dochována ve dvou exemplářích, které nejsou shodné.

1234-1235- z této doby je první dochovaný záznam o obci, též falzum, a to darovací listina papeže Řehoře IX, kde potvrzuje klášteru v Kladrubech držbu majetku.

1479- první doložitelný záznam je vlastnictví Ondřeje z Bělbožic, který v naší lokalitě vlastnil jakýsi Újezdec nebo Újezd (Prašný Újezd)

1481- tohoto roku se zde odehrává jakýsi spor o majetek, který je rozdělen mezi Jana Vepřeka a vdovu Johanu z Horšic.

1655- v této době přešel Prašný Újezd pod panství zvíkovecké a hřešihlavské, které vlastnili Běšínové z Běšin.

1706- spojené statky Prašný Újezd, Hřešihlavy a Zvíkovec koupila hraběnka Barbora Františka Barbová od Jana Tobiáše Běšína z Běšin, posléze Rummerskirchové.

1738- vlastník Jan Ferdinand Geyer (Kager) ze Štampachu spojil jednotlivé grunty a části vsi a vytvořil z nich samostatný celek. V této době vznikl ve vsi zámek (panský dvůr) a dějiny obce a zámku jsou navždy pevně provázány. Zůstala zde pouze jedna chalupa, která náležela ke statku zvíkoveckému, který vlastnil Ladislav Nesslinger ze Schelchengrabennu. Od toho ji Jan Geyer koupil v roce 1741 za 700 zlatých. Datově doložit nelze vlastnictví hraběnky Marie Anny Allemanové, které také spadá do této doby. Na začátku 18.století držel totiž Prašný Újezd i hrabě Martin Alleman.

1757- dle tereziánského katastru byl vlastníkem stále Jan Ferdinand Geyer (Kager) ze Štampachu. V Prašném Újezdě byl panský dvůr (zámek), hospoda, drasárna, mlýn (na nestálé vodě, zřejmě potok Radubice).

1785- zdejší početná židovská obec požádala na Zemském úřadu v Praze o povolení k zřízení školy, která zde poté byla založena. Kdy zanikla není známo.

1788- k Prašnému Újezdu patřilo 23 domů a 4 samoty – Hamaus, Dolská, Rabčín a Vystrčilka.

Polovina 90. let 18. století- statek koupil Václav z Rummerskirchu, který vlastnil Zvíkovec a Chlum, ke kterým připojil les Bulovici a samoty výše zmíněné.

1797- majitelem se stává Thadeus Andrée, posléze zakládá osadu Skoupý.

1803- Prašný Újezd vlastnil Gotlieb Ackermann.

1804- Prašný Újezd vlastnil Hermann Leitenberger.

1808-1810- někdy v této době Prašný Újezd kupuje František Schaffgotsch, který upravil a zvětšil zámek. Dalším držitelem byl Rudiger Stielfried Radenic.

1817- Rudiger Stielfried Radenic Prašný Újezd vyměnil za Halži s manželi Steinovými. Brzy jej však získal zpět. Po něm byla vlastníkem Karolína de Favras.

1822- upraven zámek, přilehlý park i okrasná a zeleninová zahrada

1834- majitelem se stává Georg Fridrich Schramm.

1838- pravděpodobně již zde existoval pivovar, v pramenech se zmiňuje i synagoga.

1870- rozhodnutím z 15.6.1870 František Josef I. povýšil do šlechtického stavu Wilhelma Glasera, šéfa Creditanstalt Handel und Gewerbe, narozeného roku 1825 v Prašném Újezdě. Na přelomu 19. a 20. století patřil Prašný Újezd pod dvůr v Liblíně. Zmiňovány jsou již samoty Fatěra a Suchomelka. Na Fatěře bylo provozováno drnomistrovství, řemeslo dle cechovní knihy zde provozovali Eisenhammer, Kaiser, Reiser, Langmayer, na Skoupém Maier.

1888- zřízena ve vsi dvoutřídní škola, po roce 1945 pouze jednotřídní

1890- začalo vyučování v nové školní budově

1898- ve vsi evidováno 61 popisných čísel a 383 obyvatel.

1899- založen Sbor dobrovolných hasičů, který je zde dodnes.

1905- uzavřen pivovar, který sídlil v domě dnešní č.ev. 19, roční výstav činil asi 770 hl.

1907- vyhořela synagoga, která byla v 60.letech 20.století odstraněna. K židovské komunitě se již v roce 1920 nikdo nehlásil a přitom byla v minulosti po Terešovu nejsilnější v okolí.

1911- majitel Josef Bloch statek rozparceloval a odprodal drobným rolníkům. Posledním majitelem byl František Kupka.

1923-1933- v obci fungovala Živnostenská škola pokračovací, sídlem byla místní škola.

1930- zřízen pomník padlých v 1. světové válce u domu čp.45, který byl posléze přemístěn na prostranství po zbourané četnické stanici, synagoze a jiných domech (začátek 60.let 20. století). Připomíná 17 mužů, kteří v této válce položili život.

1933- 29.7. tohoto roku došlo k těžké bouři a devastujícímu krupobití, státní podpora činila 84 000, Kč pro Prašný Újezd a Skoupý

doba okupace- do podzemní organizace KSČ byl zapojen Jaroslav Hochmann, řídící učitel. Mimo toho byl zapojen do vojenské organizace v Mlečicích, která byla prozrazena. K jeho zatčení nedošlo, zatčen byl však Josef Mojžíš, kterému bylo zabaveno radio gestapem. Za války nebyl nikdo další zatčen. Po ústupu německých vojsk bylo do školy v Prašném Újezdě nastěhováno 50 německých uprchlíků z Cosellu, 9.5.1945 byli přemístěni do prázdných domů a 10.5. do sběrného tábora v Mirošově.

1957- založeno JZD

 

Skoupý

1519- v místě dnešní osady je připomínán již zaniklý poplužní dvůr.

1799- první zmínka, založena Thadeusem Andrée. Zprvu se nazývala Nový Újezd, posléze Skaupý.

30.léta 19.století- osada připojena ke statku Prašný Újezd. Evidováno zde bylo 25 popisných čísel a 200 obyvatel. V polovině tohoto století jsou uváděny samoty Větrák (stával zde větrný mlýn ) a U skály.

1910- v osadě žilo 178 obyvatel.

1957- založeno JZD, v 70. letech 20. století vybudován vodovod.

 

Státní správa

Před rokem 1850 byl Prašný Újezd a Skoupý samostatným panstvím. Dne 20.3.1849 bylo Stadionovým obecním prozatímním zřízením uzákoněno Obecní zřízení, které vstoupilo v platnost 1.1.1850. Územní způsobilost se vztahovala na katastrální území obce se Skoupým a samotami Fatěra, U skály, Větrák a samoty Suchomelka, která přešla posléze pod obec Kladruby. Po roce 1850 byl Prašný Újezd a Skoupý včleněn do soudního okresu Zbiroh, správa Hořovice, od roku 1928 pod okres Rokycany. V letech 1942-1945 přešla správa pod Okresní úřad Plzeň-venkov. Též v letech 1942-1943 se jednalo o sloučení obcí Prašný Újezd, Skoupý, Mlečice a Kladruby se sídlem v Kladrubech. Sloučení se neuskutečnilo. Po válce byl znovu obnoven okres Rokycany. Dne 5.5.1945 zde vznikl Místní národní výbor Prašný Újezd a Skoupý. Koncem 60.let 20. století byl záměr připojit Skoupý k Hlohovicům. V roce 1980 došlo ke sloučení obcí Mlečice, Prašný Újezd a Skoupý, Chlum, Terešov, Ostrovec, Lhotka, Terešovská Huť pod Místní národní výbor Mlečice. Po roce 1989 se obce opět osamostatnily, zůstal pouze svazek Mlečic s Prašným Újezdem a Skoupým, který trvá dodnes.